Tenisový rok Dagmar Pustkové a Lenky Kováčechové v Proskovicích

I tento rok jsme s Lenkou Kováčechovou odehrály všechny tenisové dvouhry i čtyřhry a máme vzájemné zápasy již na konci srpna úspěšně za sebou. Naštěstí nás žádný vážnější úraz nepotkal a podařilo se nám všechny naše soupeřky celkově porazit. První místo pro Proskovice je jak se říká „doma“! 

Nebylo to vůbec snadné, protože některé soupeřky jsou skvělé hráčky a hlavně jim to tenisově myslí.  Ale letos jsme měly s Lenkou natrénováno a štěstí stálo při nás. Jsme za to skutečně rády! Stručně popíši naše zápasy.

1. zápas se odehrál 14.5. ve Staré Bělé (zrovna byla pouť a hudba nám krásně hrála do „rytmu“), což byla pro mě jako občanku Staré Bělé „srdeční záležitost“.  I když už léta bydlím ve Staré Bělé, pořád se cítím doma v Proskovicích. Dodnes jsem členkou T. J. Sokol Proskovice a jezdím hrát tenis do Proskovic. I když tam máme jen jeden kurt, tak já to tam mám prostě ráda! Ten božský klid, zeleň ….   Starou Bělou jsme porazily 3:0.

2. zápas se odehrál 21.5. na Hukvaldech. Tam jezdíme s Lenkou rády, protože se s holkami z Hukvald setkáváme i mimo naši soutěž, a to na přátelském zápase minimálně jednou ročně.  Počasí nám přálo, i když jsme musely přerušit hru pro menší „přepršku“. Vše se nám podařilo dohrát a tým Hukvaldy B jsme porazily 3:0.

3. zápas se odehrál 4.6. u nás v Proskovicích a opět jsme s Lenčou proti Hukvaldům, tentokrát proti týmu A, uspěly. Holky bojovaly statečně, ale naše hra měla „šťávu“. Porazily jsme je také 3:0.

4. zápas se odehrál v Proskovicích. A protože se naše tenisová základna pomaloučku „rozrůstá“, tak holky Regi, Míša, Jitka, Iva, Eva a Verča vytvořily nový tým Proskovice B. Letos začaly hrát s námi tuto soutěž neregistrovaných hráček. Lenka Kováčechová a já hrajeme už 5. rokem za Proskovice A.  Po krásných tenisových výměnách jsme s Lenčou opět odcházely z kurtu spokojené. Celkově jsme zvítězily 3:0. Musím říci, že se kvalita našich proskovických tenistek rok co rok „zvyšuje“ a nejsem si jista, zdali příští rok naše „soupeřky“ porazíme. My s holkami trénujeme a máme k sobě velmi pěkný vztah, i když hrajeme za jiný tým, ale jak se říká „pod jednou střechou“.

5. zápas se odehrál 25.6. v Krmelíně a byl to pro mě velmi těžký los. Hrála jsem s o mnoho let mladší hráčkou Valerií, která kdysi tenis hrála závodně. Tentokrát se Lenka dívala na mě a strašně mi fandila. Ona měla svou dvouhru již úspěšně za sebou a bylo hodně důležité tento můj zápas dotáhnout do vítězného konce.  A po velkém boji se mi to povedlo. Nakonec jsme zvládly i čtyřhru 6:1, 6:1. Tento den bylo naše celkové vítězství 3:0 proti Krmelínu B.

6. zápas se odehrál 3.8. proti Baníku. Toto jsou velmi obávané soupeřky a zároveň naše kamarádky - Pavla a Věrka. Zápas se sice nedohrál tentýž den, ale o pár dnů později z důvodu silného deště. Už když jsme začaly hrát dvouhry, ke konci prvního setu nám začalo šíleně pršet.  Čekaly jsme pak ještě asi hodinu a nakonec jsme dvouhry dohrály. Nemohu opomenout zmínit tento den maximální herní nasazení Lenky Kováčechové! Já už měla dávno odehráno a Lenča ještě hodinu a půl bojovala velmi tvrdě na kurtu. Nakonec podlehla své soupeřce po krásném a poctivém boji 6:7, 6:4, 3:6. Toto odpoledne se protáhlo až do pozdního večera a tudíž jsme už nemohly odehrát čtyřhru. Domluvily jsme se o pár dní později, že zápas dohrajeme. Stav 1:1 nás neuklidňoval, protože jsme dobře věděly, že pokud čtyřhru prohrajeme, tak se můžeme rozloučit s celkovým 1. místem. Měly jsme totiž podobnou zkušenost z minulého roku, kdy jsme prohrály jen jednou, a to s Krmelínem A, který měl také jen jednu prohru, ale rozhodl náš vzájemný zápas. Proto jsme loni skončily s jednu porážkou na 2. místě. Nakonec se nám čtyřhru podařilo až nečekaně snadno vyhrát 6:2, 6:1, což nás mile překvapilo. Čekal nás pak už jen jeden, a to velmi důležitý závěrečný zápas s Krmelínem A (Šárkou a Rosťou).

7. zápas se měl odehrát v Krmelíně 20.8. v 8:30hod., ale nakonec kvůli vydatnému dešti jsme hrály až od 16 hod.  S Lenčou jsme strašně chtěly vyhrát, ale věděly jsme, že obě naše soupeřky jsou také velmi dobré hráčky, navíc je Šárka Odehnalová naše dobrá kamarádka. Víme, že vždy bojuje až do „posledního dechu“. Tentokrát los padl na Lenku, aby hrála se Šárkou. Já hrála s Rosťou. Její hra mi moc nevyhovuje, ale pokud chcete vyhrát, tak musíte umět hrát s každým. Ten den jsme s Lenčou porazily naše soupeřky shodně 6:3, 6:1. Věděly jsme v tuto chvíli, že i kdybychom čtyřhru prohrály, tak budeme celkové vítězky za rok 2017. A to byl moc krásný pocit! S Lenčou jsme nastoupily na čtyřhru s tím, že si to jdeme „užít“.  Také tento zápas jsme zvládly.

Tento rok se nám s Lenčou podařilo všechny zápasy celkově vyhrát, což je pro nás obrovský úspěch. Nevím, zda se nám to ještě někdy podaří při tak skvělé konkurenci.

Za celých 5let jsme byly 1x na 1. místě, 2x na 2. místě a jednou jsme byly nuceny sezónu vynechat, kvůli zdravotním problémům Lenky. Toto už je naštěstí za námi a Lenča je fit.

Naše soupeřky většinou mají více hráček v týmu a troufám si říci i za Lenču, že je to někdy velmi těžké odehrát v jeden den těžkou 3 hodinovou dvouhru a hned jít hrát čtyřhru.  Ale nás to spolu (zatím) prostě hodně baví a těší!  Nechci opomenout naše rodiny, tenisové kamarády a přátele, kteří nás velmi podporují a chodí nás i povzbuzovat.  Je to také jejich zásluha!  Děkujeme! My s Lenčou doufáme, že pokud nás zdraví neopustí, tak to spolu budeme „táhnout dál“.  Uvidíme, co nám další tenisový rok přinese …

Dagmar Pustková